Obrazy

RYTMUS

Tato série vznikla obráceným postupem. Impulzem vzniku bylo oslovení ze strany majitele tanečního clubu Pulse 22 v centru Prahy. Série je hravá, a překvapuje diváky svým tajemstvím, že pod UV světlem svítí určité části obrazu.

Došlo mi, že lidé uvidí obrazy jen ve večerních hodinách, a jelikož je club ve sklepních prostorech budovy z 15. století, také jen ve tmě. Takže mě napadla idea, že udělám svítící obrazy a spojím to s tématem, který vychází z programu clubu – tedy z tance. Rytmus máme všichni v těle. Lidé odnepaměti sedávali u ohně a bubnovali na šamanské bubny. Je nám to vlastní – jako rytmus tlukotu srdce. Obrazy mají vrstvu fosforeskující barvy. Svítí pod UV osvětlením.

Tento rok jsem měla jako předsevzetí, že se naučím lépe malovat portréty a z časových důvodů – termínu vernisáže, jsem zvolila techniku akrylové barvy.

ICELAND

Velké téma je pro mě severská krajina. Je to moje srdcová záležitost.

Divoká krajina se sladkým tajemstvím. Navazuji ve studiu techniky malby olejovými barvami na plátno a troufám si již na větší formáty.

Hraji si s vrstvami a nelituji námahy ani času a také v těchto obrazech já i další diváci nalézáme skryté symboly a znaky z podvědomí… Ukrytá v ledu a stoupající k hladině.

Snažím se zdokonalit, vyjádřit led, sníh a další povrchy. Jsou to dva větší celky ovlivněné cestami na sever v roce 2006 a 2018.

TECHNOLOGIE

Kolem roku 2000 byl nástup mobilních telefonů v naší lokalitě. Mně bylo 20 let a už tehdy jsem spatřila hrozbu, která číhá na této zkratkovité komunikaci pomocí psaní sms a neustálého řešení věcí přes telefon. Tato moje vize, která se zřejmě potvrzuje, je v obraze Telefonisté. Je to nekonečná řada telefonujících osob, které jsou blízko sebe, ale mají mezi sebou velkou propast. Je známo, že až 80 procent lidské komunikace je mimoslovní.

Navazovala na to série obrazem Televize – kde jsou lidé vrostlí do svých křesel a odezírají na obrazovce to, co mají okolo – stačí se podívat z okna… Do této trilogie zapadá obraz Adam@Eva 2000, lidí naprosto odosobněných a otočených k sobě zády, čučících do monitoru počítače a to je jejich vztah.

Tyto obrazy jsem malovala všechny tři kolem roku 2000. Za tu dobu se to potvrdilo i v časové lince v realitě.

SYMBOLY

Ve volné tvorbě se často zabývám personifikací různých situací, stavů a změn. Reaguji na to, co se mi děje v životě, nebo mě zaujme něco v okolním dění. Pomocí postav, krajiny nebo prostoru se snažím vyjádřit určitý postoj.

Často mě udivuje, že si diváci najdou stejně děj svůj – podle své zkušenosti a podle svého úhlu pohledu. Z tohoto důvodu ráda pořádám výstavy. Baví mě pozorovat a poslouchat, co vše je v obrazech ukryto. Je to takové puzzle, které ani časem není úplně poskládané…

POSTAVY

Další část obrazů jsou obvykle studie lidského těla. Obrazy Zpěvák, Pohled k sobě… a další jsou podle fotografií malované scénky na různá témata, kterými jsem zkoušela barevnost i zachycení lidské postavy. Mezitím jsou obrazy s tématy lehčími i těžšími, vyvážené veselými barvami, ale vyjadřující nějaký názor na dané téma.

Tvorba je nepřetržitá činnost, které se věnuji při běžném životě, práci a při všem, co dělám. Moje produktivita je spíše ovlivněná tím, že se chci věnovat kvalitě a ne kvantitě. Na témata, nápad a inspiraci však číhám denně.

Ukázka obrazů v interiéru